O plemeni

Akita Inu je pes pocházející z dálného východu, přesněji z japonského ostrova Honšú. Akita Inu je poměrně velký pes s klidnou a vyrovnanou povahou. Akity jsou inteligentní a učenlivé. Jejich výchova si však žádá zkušeného chovatele. Své rodině a pánovi jsou neuvěřitelně oddaní, jsou to stateční a neochvějní psi s vysokou inteligencí. Svou rodinu miluje a brání před jakýmkoliv nebezpečím.

U psů (samců) se často projevuje dominantní chování především k jiným psům a proto je ranná socializace již ve štěncím věku nezbytná.

Další zlozvyk je tvrdohlavost. S Akitou, která si něco usmyslí, nic nehne. Vše lze vyřešit důslednou a spravedlivou výchovou, nikoliv však fyzickými tresty! Tím se ve psech tvrdošíjnost utvrzuje. Ideální výcvikovou metodou je povel a odměna ve formě pamlsku. Ne však drilováním!

Majitel musí být se psem tohoto plemene ve velmi úzkém kontaktu, neboť Akity pobývající většinu dne samotné velmi trpí. Což se za krátký čas začne provovat různými způsoby. Ať už jde o útěky nebo i projevy agrese. Není to pes vhodný do kotce ani pes odkázaný pouze na zahradu!!! Akita je na svou rodinu velmi fixována a chce být s ní, ať už je kdekoliv.

Akity patří k nejstarším psím plemenům. Nacházeli se ostatky jejich předků staré asi z doby 5000 let před naším letopočtem. Tito psi putovali s kočovníky po celém Japonsku. Jejich hlavním posláním byl lov velké zvěře, medvědů, jelenů, či kanců, a ochrana rodiny a majetku. V Japonsku však vysoké zvěře výrazně ubylo, tak se pro akity hledalo nové uplatnění. Stali se z nich společníci samurajů a šlechtických rodů. Akity jako symbol věrnosti a statečnosti se zúčastňovali mnoha obřadů a ceremoniálů. Koncem 19. a začátkem 20.století byli však zneužívany pro psí zápasy. Po zákazu této činnosti opět zaujali místo společníků.

Dnes ve své vlasti slouží u policie a armády, stále častěji se uplatňují v canisterapii, rychle se učí a mají vynikající čich. Je to všestranné plemeno, vytrvalé a přizpůsobivé. Vyžaduje však zkušeného člověka a důslednou výchovu.